Exit Glacier
Exit glacier je 5 km dlouhý ledovec a je na něm dobře patrný výsledek glogálního oteplování Země. Když k němu člověk jde, vidí různé cedule, na nichž jsou vždy napsány roky, které značí, že v tom a v tom roce byl spodek ledovce právě v těchto místech, takže si každy sám může udělat obrázek o tom, jak rychle mizí ledová pokrývka v této oblasti. Tohle zjištění pro mne bylo šokující. Když člověk v televizi vidí nějaký dokument, tak si nikdy neuvědomí závažnost tohoto problému. Ale když tam stojíte a vidíte, že před pál lety byl ledovec na místě, kde právě stojíte, ale teď je o nekolik set metrů menší, tak Vás to musí donutit přemýšlet. Cesta na vrchol ledovce a zpět trvá v podstatě celý den, když si to chcete pořádně užít. Po cestě jsem natrefil na směšné zvířatko (sysel Parryův) a na několik černých medvědů, jednoho jsem dokonce fotil asi z 30 metrů ve volné přírodě. Byl jsem samozřejmě podělaný až za ušima, ale zvědavost byla silnější. V průvodci lonely planet jsem si přečetl, co je třeba dělat, když potkáte medvěda. Je dobré mít s sebou zvonek, dělat hluk, bavit se, zpívat, popřípadě zvednout ruce, aby člověk vypadal větší než je. Je dobré jít ve skupině a mít vítr v zádech. Pokud je už moc blízko, tak začít mluvit a klidně jít pozpátku pryč. To jsou strašně pěkné rady, ale když je člověk v té situaci, tak vše stejně zapomene. Medvědi špatně vidí, ale výborně cítí. Kdyby s námi chtěl černý medvěd bojovat, tak se prý máme pokusit jej odrazit tím, že mu zaútočíme na čenich a oči. Nikdy by se před ním nemělo hrát na mrtvého. Pokud bychom potkali Grizzliho, tady je to přesně obráceně. S tím nemá cenu se prát a má se prý lehnout na břicho a skrýt si hlavu a dělat mrtvého. Možná nás nechá být. Každopádně obě tyto varianty jsou strašné a naštěstí tento medvěd měl na starosti úplně něco jiného než mne, a sice ožíral na té planině nějaké bobule. Medvěd potřebuje 6-8 měsíců, aby doplnil kalorie na celý rok a záleží kdy jej zrovna potkáte.
